|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
|
|
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
|
|
|
Zobrazování žen v českém filmu v období diktatur
Havlíčková, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Zobrazování žen v českém filmu za dob diktatur se věnuje tématu ženských postav ve filmech ovlivněných nacistickou a komunistickou propagandou. Za cíl si klade prozkoumat společné a rozdílné rysy, kterými se zobrazování žen dané filmy vyznačovaly. V případě filmů pod vlivem komunistické propagandy se práce konkrétně zabývá obdobím 1948-1956. K analýze ženských filmových postav bylo vybráno 15 filmů, které splňují kritérium ženy v hlavní nebo v jedné z hlavních rolích. Teoretická část se věnuje ukotvení tématu diplomové práce, proto je v ní pojednáváno o propagandě, dále o fenoménu nacistické a komunistické propagandy, vývoji české kinematografie a role ženy v nacistické a komunistické ideologii. V části praktické je pak využit k analýze model Jense Edera - Hodiny postavy.
|
|
|
Obraz Šumavy v hraném filmu
Klímová, Lenka ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Obraz Šumavy v hraném filmu se zabývá v úvodní části oblastí Šumavy jako takovou, tedy původem, rozlohou, podnebím, vodstvem, přírodními katastrofami, zemědělstvím, průmyslem či řemesly a každodenním životem na Šumavě. Cílem práce ale je věnovat se filmům, které byly na Šumavě natáčeny. Šumava v těchto filmech hraje buď roli hlavní, kdy režiséři umístili děj filmu záměrně do oblasti Šumavy, nebo je pouhou kulisou k hlavnímu dění ve filmu. Práce je doprovázena fotografiemi či plakáty k jednotlivým filmům a výstřižky z různých periodik. Práce se opírá o dobovou i sekundární českou a zahraniční literaturu, česká i zahraniční periodika, internetové zdroje či odbornou a vlastní analýzu samotných filmů. KLÍČOVÁ SLOVA Šumava a kinematografie, nacistická propaganda, komunistická propaganda
|
|
|
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
|
|
|
Československo v letech 1948-1989: Jak vládnoucí strana využívala jazyk k formování "příznivé" reality?
Kološová, Štěpánka ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá otázkou, jak vládnoucí strana využívala jazyk k zobrazením "příznivé" reality, a to na příkladu zavedení měnové reformy a zrušení lístkového systému v roce 1953. Pomocí kritické diskursivní analýzy Jamese Paule Gee zkoumá dvanáct vybraných článků v denících Rudé právo a Pravda v období jednoho týdne před a dvou týdnů po zavedení peněžní reformy. Cílem této bakalářské práce je zachytit, jak se skrze média Komunistická strana snažila manipulovat a ovlivnit postoj občanů Československa k měnové reformě. Hlavním přínosem této bakalářské práce by měl být náhled na fungování médií v totalitním Československu a zobrazení úsilí komunistického režimu o ovlivnění mediální konstrukce reality.
|
|
|
Reflexe hlavních událostí roku 1989 v Plzni na stránkách krajského deníku Pravda
Nová, Alena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakým způsobem deník Pravda, jehož vydavatelem byl Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni, informoval o hlavních událostech roku 1989 - tedy o sérii lednových demonstrací v centru Prahy, později nazvaných Palachův týden, o petici Několik vět, zveřejněné v polovině roku Chartou 77, o demonstracích u příležitosti výročí 21. srpna 1968 a 28. října 1918 a nakonec o tzv. sametové revoluci, která ukončila více než čtyřicetiletou vládu KSČ v Československu. Práce také zjišťuje, do jaké míry byly informace podávané v Pravdě zkreslené režimní propagandou, a porovnává přístup tohoto deníku k informování o hlavních událostech roku 1989 s ústředním deníkem KSČ Rudé právo. Diplomová práce současně popisuje, jak Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni hodnotil vývoj politické situace v zemi v roce 1989 a jak řídil deník Pravda. Teoretická část práce přibližuje politickou a ekonomickou situaci v Československu v 80. letech 20. století a popisuje důležité mezníky roku 1989. Jádrem práce je kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza vybraných periodik se zaměřením na hlavní události roku 1989.
|
|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
|
|
Poválečný vývoj Lidic - pietní vzpomínky a život v nových Lidicích
Havlůjová, Gabriela ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989. Diplomantka se zamýšlí nad otázkou paměti na Lidice, lidickou pamětí a Lidicemi jakožto místem paměti. V úvodu své práce se pokouší z rozhovorů s pamětníky zjistit, pro koho a jakým místem paměti Lidice jsou. V dalších kapitolách se věnuje ohlasu lidické tragédie ve světě, který doplňuje rozhovory se ženami pojmenovanými po Lidicích. Další tematický blok je pak věnován výstavbě obce a dvěma organizacím, které stavbu obce měly na starost. Na jedné straně je to Společnost pro obnovu Lidic, na straně druhé pak britské hnutí "Lidice Shall Live". Autorka rovněž představuje zakladatele hnutí Barnetta Strosse a postihuje důvody, které ho mohly vést k založení hnutí. V dalších kapitolách pomocí článků z Rudého práva postihuje průběh pietních vzpomínek v Lidicích a ukazuje, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu. Získané poznatky konfrontuje se vzpomínkami narátorů. Pramennou základnou se pro ni staly vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie, články z Rudého práva, archivní prameny zejména ze Státního okresního archívu v Kladně a Národního archívu v Londýně. Klíčová slova: Lidice, komunistická propaganda, paměť, místa paměti,...
|
|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
host ::
RSS.